Historie

Černčice byly odedávna „přiškoleny“ k Oboře, kde byla fara. Na jaře 1907 podalo Obecní zastupitelstvo v Černčicích protest proti rozšíření školy v Oboře, s požadavkem, aby pro nejmenší děti byla v Černčicích zřízena škola nebo alespoň expozitura. Úřední šetření, proti němuž se místní školní rada a obecní zastupitelstvo v Oboře ohradily, se konalo 18. března 1908. Bylo mimo jiné zaznamenáno, že k prvnímu domu v Černčicích činí vzdálenost od školy oborské 1 580 m, do středu obce 2 040 m, k hlavním vratům pivovaru 3 290 m a k nejvzdálenějšímu domu 3 800 m. Okresní školní rada žádost Černčic na zřízení expozitury doporučila k vyřízení zemské školní radě. Mezitím ovšem počet dětí v I. třídě v Oboře dosáhl 102 a ve II. třídě 86. Proto byla nařízením okresní školní rady otevřena v Oboře třída třetí – od 1. června 1908. Výnosem zemské školní rady č. 21248 ze dne 23. listopadu 1909 nebylo povoleno zřízení samostatné školy v Černčicích, ale byl udělen souhlas se zřízením celoroční jednotřídní expozitury v Černčicích, pro tři nejmladší ročníky.

Tentokráte se obecní zastupitelstvo v Oboře neodvolalo a tak 12. května 1910 okresní školní rada schválila otevření expozitury – místnost v domě p. Josefa Zahrádky, čp. 129. Ke skutečnému otevření pak došlo, na základě povolení zemské školní rady č. 68475 ze dne 9. prosince 1910, od 1. ledna 1911. Prvním učitelem (1. a 2. ročník – pro více nebylo místa) se stal Bohuslav Švestka, dosavadní učitel II. třídy v Oboře a škola oborská byla zredukována na dvoutřídní.

Obecní zastupitelstvo v Černčicích se na své schůzi dne 13. března 1911 usneslo na vypsání soutěže na návrh plánů stavby nové školy. Posouzení návrhů na realizaci stavby se uskutečnilo dne 10. února 1913. Ze 4 návrhů byl akceptován návrh stavitele V. Müllera ze Smečna. Stavba – dnes budova čp. 180 v Tyršově ulici – pak byla dokončena 10. září 1913 a školní rok 1913/1914 byl tak zahájen ve vlastní budově, kam se přestěhovala stávající expozitura.

Po vypuknutí I. světové války odešel na vojnu učitel Karel Lůžek z Obory. Do 30. ledna 1915 učil polodenně Bohuslav Švestka, který rovněž musel odejít na vojnu. Do Černčic pak docházel František Brabec z Vršovic. Dále zde působili: Václav Hosnedl, Ladislav Hilbert, Hynek Husák z Telec, Růžena Petrusová z Loun, Pavla Kyzlíková z Lenešic, Vlasta Havlíková z Dobroměřic a Josef Vlček Po válce zde působili: dále Josef Vlček, Václav Kerner, Emanuel Hlinomaz, Marie Hlinomazová z Vinařic, František Janda z Loun, Marie Diepoltová z Loun, Vladimír Lůžek z Obory, František Drbohlav a Antonín Švejnoha.

Výnosem zemské školní rady ze dne 8. května 1922 bylo povoleno „vyškolení“ Černčic z Obory a byla zřízena Obecná dvoutřídní smíšená škola. Tato samostatná škola v Černčicích byla otevřena 1. září 1922 – vyučovacím jazykem byl jazyk český. Zatímním řídícím učitelem byl jmenován Josef Vlček a zastupující učitelkou Marie Hlinomazová. Počet žáků byl 91 (43 chlapců a 48 dívek). Ženským ručním pracím vyučovala Rosalie Pavlovičová, náboženství římsko – katolickému (bylo redukováno na 2 hodiny týdně) František Drbohlav (farář z Obory) a československému náboženství Antonín Švejnoha z Dobroměřic. Rodiče 11 žáků podali žádosti, které byly vyřízeny kladně, aby jejich děti byly z výuky náboženství uvolněny. Školní rok 1922/23 byl ukončen 28. června 1923, s celkovým počtem žáků 88.

Ve školním roce 1923/24 byl počet žáků 95 – podle náboženského vyznání : 26 římsko – katolické, 38 československé, 5 českobratrské a 26 bez vyznání. Zemskou školní radou byl na místo řídícího učitele potvrzen Bohumil Lůžek, významný kronikář. Na konci školního roku 1925/26 pan Lůžek kupříkladu zaznamenal : „Večerní toulky a nekázeň při tělesných cvičeních působí neblaze. Nevázanost se odtamtud automaticky zanáší i do školy a do vyučování a pak i v prospěchu žactvo pokulhává. Jest to sice jev všeobecný, ale pro to tím žalostnější, až se jeho důsledky zjeví na těle národa. Zlo pokročilo již tak, že se zdá již nenapravitelným. Marné jsou nářky ! Dokud dítě se nevyloučí z veřejných podniků a vzrušení veřejného života a cele se nevrátí otci, matce, škole, nebude radosti z dětí. Zní to poněkud starosvětsky. Nemá se vše dětem povolovati jenom pro radost jejich. Lépe, kdyby zase po starosvětsku dělaly děti rodičům radost a škole čest, a rozličné ty starosti ponechaly dospělým a zkušeným, než bude příliš pozdě. Pak jednou vlast i lidství bude vábnější, ušlechtilejší a šťastnější.“

Ve školním roce 1926/27 byl počet dětí 62. O Vánocích 1926 byly do I. třídy pořízeny místní školní radou nové lavice za Kč 6 640.

V roce 1928 vzrostl počet žáků natolik, že první třída byla rozdělena do tří oddělení. Téhož roku byla na průčelí školní budovy umístěna pamětní deska padlým v I. světové válce.

Ve školním roce 1928/29 vzrostl počet žáků na 102. Školní hřiště bylo osázeno trávníkem, natřen byl drátěný plot, troje vrata vyspravena plechovými pláty a byly opraveny žlaby. Na zahradě byly pěstovány léčivé byliny.

Výnosem ministerstva školství ze dne 19. května 1930 se doporučuje „zřizovat rodičovská sdružení na školách národních, za příčinou spolučinnosti mezi rodinou a školou, zlepšiti rodinnou výchovu, aby vyrůstalo porozumění mezi oběma činiteli“. Schůze rodičů se konala dne 30. listopadu 1930 a zvolen byl sedmičlenný výbor, složený z otců a matek, jednatelem pak pan Jaroslav Junek. Od vybírání členských příspěvků bylo tehdy upuštěno.

Ve školním roce 1931/32 vzrostl počet dětí na 130. Místní obecní zastupitelstvo dalo zřídit železné zábradlí před hlavním vchodem – jako ochranu proti autům. Do školy byl zaveden elektrický zvonek jako náhrada hodin, v I. patře bylo zavedeno trubkové elektrické vedení, schodiště a patro byly vymalovány, hromosvody byly opatřeny pozlacenými hroty.

Ve školním roce 1932/33 docházelo do školy 124 dětí. Z peněžních darů bylo poděleno celkem 16 dětí potřebných – nakoupeno bylo 5 svetrů a 6 párů bačkor a pro 5 dětí 5 párů bot od firmy Baťa. V květnu 1933 byl škola dezinfikována, aby se omezila epidemie spály a záškrtu školních dětí. Protože do školní budovy udeřil blesk, byly nasazeny nové pozlacené hroty.

Ve školním roce 1933/34 měla škola 134 žáků. Od října 1933 do února 1934 byla škola zužována hromadným onemocněním spálou, záškrtem a také spalničkami – všechny třídy byly dezinfikovány o vánočních svátcích. Prozatímní učební osnovy z roku 1930 byly nahrazeny osnovami definitivními.

Školní rok 1934/35 byl zahájen s počtem žáků 133. Při přecházení na druhý chodník, byl před školou poražen žák I. třídy Miloš Šavrda. Stalo se tak nepozorností řezníka Novotného z Černčic, který byl potrestán zaplacením soudních výloh a bolestného. Žák naštěstí utrpěl jen lehké poranění a po ošetření v lounské nemocnici byl propuštěn domů. Usnesením školského výboru ze dne 13. června 1934 bylo podána žádost o přístavbu školy. Ze 6 nabídek byla upřednostněna nabídka cenově nejvýhodnější a stavba tak byla zadána staviteli Pauerovi. V roce 1935 tak byla získána prostorná tělocvična. Do budovy byla rovněž zavedena voda.

Ve školním roce 1935/36 byl ustanoven zastupujícím řídícím učitelem Václav Malec, namísto Aloise Pechara, který odešel na zdravotní dovolenou. Dvoutřídní škola s pobočkami byla organizována jako čtyřtřídní. Poprvé se na škole uskutečnila stravovací akce pro děti z chudých rodin. Každý den tak 10 dětí (od května pak dokonce 20) dostávalo 1 litr mléka a housku zdarma od místních rolníků a pekařů. Předsedou rodičovského sdružení se stal Miloš Sojka. Rodičovské sdružení bylo velmi činné ve školním roce 1936/37- pořádána byla např. dětská divadelní představení, z jejichž výtěžku byly podporovány strádající děti z nemajetných rodin.

Ve školním roce 1937/38 docházelo do školy 121 dětí. Řídícím učitelem se stal Hynek Husák. Školní rok byl ukončen již 22. června, vzhledem ke konání X. všesokolského sletu, kterého se zúčastnil větší počet žáků školy.

Ve školním roce 1938/39 bylo vyučování negativně ovlivněno tehdejšími událostmi – po mnichovském diktátu docházelo ke stěhování českých rodin do vnitrozemí a docházelo tak k intenzivním změnám v počtech žáků, kdy mnozí docházeli do školy jen několik dnů, navíc neměli učení, jak narychlo rodiny opouštěly své domovy a pokračovaly ve stěhování dále do vnitrozemí.

Ve školním roce 1939/40 žádala místní školní rada o přeorganizování školy na trojtřídní, avšak žádost byla zemskou školní radou zamítnuta. Škola tak byla organizována jako dvoutřídní, se 2 pobočkami – vyučování tedy zajišťovaly 4 učitelské síly ve 4 třídách. V platnost vešly nové učební osnovy. Vyučovací hodiny byly zkráceny na 45 minut. Vzhledem k novým státoprávním poměrům bylo nadřízenými orgány nařízeno některé školní obrazy zapečetit nebo zničit a stejně tak tomu bylo s mapami či učebnicemi. Školní rok 1939/40 „byl ukončen prostě a to pouhým rozdáním vysvědčení a s napomenutím k ostražitosti před slídivými zraky“.

Ve školním roce 1940/41 nebyl zdravotní stav žactva nijak uspokojivý – v  zimním období řádily spalničky, chřipka, příušnice a zarděnky, v jarním období se pak vyskytlo několik případů záškrtu a spály. Ve škole se tak dbalo ve zvýšené míře na čistotu a žáci se museli přezouvat. Začátek vyučování byl v zimním období stanoven na 9. hodinu. Z důvodů úsporných opatření byly svátky vánoční prodlouženy do 19. ledna 1941. Počet dětí byl 115. Učitelský sbor čítal 4 učitele, 2 kněze a 1 učitele domácích nauk. Řídícím učitelem byl Hynek Husák.

Počet žáků ve školním roce 1941/42 klesl na 105 (na konci pak dokonce na 97). Proto klesl i počet tříd na 3. Silné mrazy ovlivnily prodloužení vánočních svátků až do 28. února 1942. Od prvního ročníku bylo zavedeno vyučování německého jazyka.

Školní rok 1942/43 byl zahájen s počtem 108 žáků. V září museli učitelé složit všeobecnou jazykovou zkoušku z jazyka německého – 2 učitelé tak byli uznáni způsobilými a 2 dostali odklad. Od 1. 11. 1942 byly zrušeny zemské školní rady a od 1. 12. 1942 byla stanovena povinnost komunikovat s úřady pouze německy.

Ve školním roce 1943/44 vešla v platnost šesticiferní stupnice pro klasifikaci žáků – šestým stupněm však žádný žák klasifikován nebyl. V lednu 1944 se učitelský sbor zúčastnil v Lounech kurzu protiletecké ochrany.

Ve školním roce 1944/45 byla zrušena definitivní pobočka a zůstaly tak pouze 2 postup. třídy. Počet žáků byl 93. V polovině února 1945 byla v budově školy umístěna většina z 270 německých uprchlíků. Výuka tak byla přerušena a žáci dostávali pouze domácí úkoly. Od 10. 4. 1945 bylo vyučování obnoveno, avšak v seníku u bažantnice. Obě třídy se zde střídaly polodenně. Při vyučování byly venku neustále organizovány hlídky z řad dětí, které dávaly pozor na signalizování leteckého nebezpečí – zajišťováno praporky z kostelní věže. Vzhledem k blížící se frontě bylo vyučování znovu přerušeno od 5. května. Němečtí uprchlíci opustili budovu školy dne 8. 5. 1945, kdy se německá armáda dala na chaotický úprk. Téhož dne, kolem 23:00 hodiny se v obci objevily první ruské tanky. 17. května, když pominulo nebezpečí toulajících se německých vojáků, se opět začalo vyučovat – zatím stále ještě v seníku. Úklid školní budovy zajišťovaly 2 kolaborantky, ke kterým se záhy přidaly také matky žáků. Pravidelné vyučování ve školní budově pak bylo zahájeno 20. 6. 1945. Školní rok pak skončil dne 19. 7. 1945, s počtem žáků 74.

Školní rok 1945/46 byl zahájen s 69 žáky – škola byla organizována jako dvojtřídní. Od 4. postupného ročníku byla zavedena povinná výuka ruskému jazyku. Znovu byla zahájena činnost rodičovského sdružení – – byl zvolen nový výbor, jehož předsedkyni se stala paní El. Vimrová. Zřízena a otevřena byla veřejná mateřská škola v Černčicích – umístěna v přízemí školní budovy (jedna místnost), učitelkou zde byla pověřena paní Zdeňka Gruntová. Správou celé školy byl pověřen řídící učitel obecné školy v Černčicích Hynek Husák.

Počet žáků ve školním roce 1946/47 poklesl na 59. Vzhledem k velkým mrazům a ubývajícím zásobám uhlí byla mateřská škola od 10. února do 4. března 1947 uzavřena. Rodičovské sdružení organizovalo stravování dětí. Matky školních dětí připravovaly dopolední přesnídávky v ceně 1 Kč (mléka nebo polévka). Během školních prázdnin se žáci za účasti řídícího učitele Hynka Husáka opakovaně podíleli na sběru larev a brouků mandelinky bramborové, která se vyskytla v katastru Černčic.

Ve školním roce 1947/48 docházelo do dvoutřídní školy v Černčicích pouze 57 dětí. Po únoru 1948 došlo k výrazným politickým změnám. Ministrem školství se stal Zdeněk Nejedlý, okresním školním inspektorem pak ředitel měšťanské školy v Lenešicích J. Havelka. Mateřská škola v Černčicích byla osamostatněna a správkyní pověřena dosavadní učitelka – Z. Gruntová. Pro Černčice byla povolena škola druhého stupně (označována též jako Střední škola v Černčicích) – umístěna v budově školy obecné. Ve školním roce 1948/49 se ředitelem školy stal Josef Mžourek a jeho zástupcem Ladislav Patrovský. Do školy docházelo celkem 160 žáků, nejvíce jich bylo z Černčic – 51, dále to byly Veltěže, Blšany, Vršovice, Chožov, Orasice, Počedělice, Obora a Mnichův Týnec. Ustanovující schůze Rodičovského sdružení se zde uskutečnila v neděli 12. září 1948 za účasti 30 rodičů – předsedou se stala paní Vladyková. Kromě jiného bylo ujednáno zřízení kolny na kola za školní budovou, zřízení šatny v části sklepní chodby, kde se žáci budou přezouvat a částečné stravování žáků, kdy matky žáků budou připravovat přesnídávky a vařit polévky. V únoru 1949 se uskutečnilo hromadné očkování proti tuberkulóze, které organizoval Dánský červený kříž a mezinárodní dětský fond. V průběhu hlavních prázdnin probíhaly ve školní budově odborné úpravy, kdy byl do kuchyně zaveden vodovod, vyměněna umyvadla na chodbách, stěny obloženy kachlíky, zaveden školní rozhlas, instalována světla ve třídách, kuchyni a na chodbách.

Pro dosavadní obecní školu pak Místní národní výbor v Černčicích zajistil přechodné umístění v obecné škole v Oboře. Dle příslušných výnosů měli učitelé nárok na 4 týdny prázdnin. Zbývající dobu pak trávili prací v zemědělství nebo v jiném pracovním poměru. Poslední týden byl pak využit k přípravě na nový školní rok. Školní rok 1948/49 byl zahájen v prostorách školy oborské. Ředitelem školy byl Hynek Husák. Učitelské řady posílil bývalý ředitel školy v Oboře, která byla pro nízký počet žáků dočasně uzavřena. Škola pak čítala celkem 57 žáků, včetně oborských. Celostátně byla ustanovena povinná školní docházka pro děti ve věku 6 – 15 let. K dispozici byly nové učební plány a osnovy. Dle nového školského zákona se škola stala státní, s názvem Národní škola. Alespoň ráno byly děti do školy dováženy hasičským autem.

Ve školním roce 1949/50 měla škola v Tyršově ulici 179 žáků (81 chlapců a 98 dívek). V prosinci byl do školy zakoupen rozmnožovací stroj. V témže školním roce navštěvovalo Národní školu 79 dětí, včetně oborských a také dětí z pivovaru, který si nad školou vzal patronát. Po přestavbě „nové“ školní budovy – dům č. 151 („u Líšťanských“, poději také dolní či dolejší škola), získaný od Fondu národní obnovy jakožto konfiskát, bylo vyučování opět zahájeno v Černčicích. Ještě téhož roku byla také znovu otevřena škola v Oboře.

Ve školním roce 1950/51 vyučovalo žáky ve škole v Tyršově ulici 7 učitelů. Do školy docházelo 176 žáků. Zahájení školního roku se tentokráte uskutečnilo v místní sokolovně, společně se školou národní i mateřskou. Od 1. února 1951 vešel v platnost nový školní a zkušební řád a zavedeny žákovské knížky. V polovině června 1951 se uskutečnily závěrečné zkoušky vycházejících žáků – všech 37 žáků prospělo, z toho 10 s vyznamenáním. Ostatní žáci školy byli klasifikováni následovně: prospěli s vyznamenáním 27, neprospělo 9, opravné zkoušky po prázdninách mohlo vykonat 6, ostatní pak prospěli. Ředitelkou školy národní byla ve školním roce 1950/51 ustanovena Marie Skořepová. Počet žáků byl 69.

Ve školním roce 1951/52 bylo vyučování zahájeno až 13 září, neboť se všichni starší žáci se svými učiteli zúčastnili česání chmele v Počedělicích. Počet žáků ve škole byl 182. V únoru 1952 se stále rozšiřovala slintavka a školu proto navštěvovali pouze žáci z Černčic. Národní škola měla ve školním roce 1951/52 3 třídy, do kterých docházelo celkem 81 žáků. Vzhledem k faktu, že v přízemí školní budovy byla stále umístěna mateřská škola, bylo vyučování organizováno jako střídavé. K 1. listopadu byla mateřská škola dočasně uzavřena a následně byla přestěhována do vlastní budovy.

Z rozhodnutí školského referátu ONV v Lounech byl 5. postupný ročník z Vršovic, Obory a Veltěž „přiškolen“ do Černčic. Dojíždějící žáci se mohli stravovat v jídelně černčické „Střední školy“.

Školním rok 1952/53 byl opět zahájen společným shromážděním v místní sokolovně, s počtem žáků 163. Značně klesl počet žáků docházejících na výuku náboženství, také vzhledem k ministerskému přípisu, kdy rodiče museli své děti na výuku náboženství přihlásit do určitého termínu. V tomto školním roce docházelo do 3 tříd národní školy celkem 114 žáků, přičemž do III. třídy (5. ročníku) dojížděli žáci z Vršovic, Obory, Veltěž, Slavětína a Orasic. Dnem 7. května 1953 vešel v platnost nový školský zákon, který znamenal, že od 1. září 1953 došlo k organizování školy a školy národní jako Osmileté střední školy v Černčicích.

Ve školním roce 1953/54 byl tak učitelský sbor rozšířen o členy učitelského sboru již bývalé národní školy. Škola měla nyní 9 tříd – 4 na nižším stupni a 5 na vyšším stupni – celkem 271 žáků. V I. a II. třídě muselo být, do konce prosince 1953, organizováno střídavé vyučování, neboť chyběla místnost. Samostatná třída pak byla zřízena během vánočních prázdnin z matričního a oddávacího úřadu, který byl umístěn v budově bývalé národní školy. Byly zavedeny každodenní rozcvičky – v případě příznivého počasí na hřišti, jinak na chodbách. Celkem 30 žáků prospělo s vyznamenáním, 2 neprospěli a 11 žáků vykonávalo opravné zkoušky po prázdninách. V kronice bylo zaznamenáno: „Při rozboru neprospěchu jednotlivých žáků ukázala se řada objektivních i subjektivních příčin. Neprospívající žáci jsou většinou z rodin, kde buď oba rodiče pracují nebo kde jsou nepříznivé rodinné a sociální poměry, nebo kde jsou děti používány k různým pracem v zemědělství. Jako veliký nedostatek se ukázal nedostatečný styk školy s rodinou. Rodiče neprospívajících žáků pro nedostatek času do školy a na schůze SRPŠ nepřišli a styk prostřednictvím žákovské knížky je nepostačující.“ Délka trvání dovolené učitelů byla 8 týdnů.

Ve školním roce 1954/55 docházelo do 8 tříd celkem 283 žáků. K dispozici byly definitivní učební osnovy a nové učebnice. Závěrečné zkoušky byly písemné (30.- 31.5.) a ústní (6.- 9.6.) – vykonalo je celkem 34 žáků VIII. ročníku, z toho 6 s vyznamenáním. Ve školní jídelně se stravovalo 180 žáků. V době hlavních prázdnin byla vymalována hlavní budova a natřena vnější okna.

Ve školním roce 1955/56 byl na škole ustanoven stálý pionýrský vedoucí, když z celkového počtu žáků bylo 162 pionýrů.

Ve školním roce 1956/57 prospělo z celkového počtu 348 žáků 30 s vyznamenáním a neprospělo 22. Jako mimoškolní zařízení byla zřízena 2 oddělení školní družiny. Nově zavedenými předměty byly ruční práce, praktická cvičení a práce v domácnosti. Byly organizovány pravidelné prohlídky zubů a prohlídky vystupujících žáků. Během školního roku proběhlo očkování proti obrně. Ve školní jídelně bylo vydáváno na 200 obědů ve 3 směnách. V době hlavních prázdnin byla v hlavní budově zajištěna přestavba šatny a v budově bývalé národní školy proběhla adaptace WC.

Ve školním roce 1957/58 vzrostl počet žáků na 363.

Další zvýšení počtu žáků ve školním roce 1958/59 znamenalo zřízení dvoutřídní expozitury v Oboře (III. a IV. ročník), kde byla škola pro nízký počet žáků uzavřena. Celkově tedy škola měla 13 tříd – 6 na I. stupni a 7 na druhém stupni.

Od školního roku 1960/61 dostávali žáci zdarma učebnice a učební potřeby. Dále se zvyšoval počet žáků („přiškolení Koštic a Vojnic) – do 14 tříd docházelo celkem 432 žáků. 7 tříd bylo v hlavní budově, 4 ve druhé (spodní či dolní) budově a 3 třídy v expozituře v Oboře. Tento školní rok byl posledním rokem platnosti „Osmileté střední školy“, neboť od příštího roku byla ustanovena 9-ti letá školní docházka.

Ve školním roce 1961/62 bylo vzhledem k nedostatku učeben organizováno střídavé vyučování pro 4. a 5. třídu v Oboře. 21. června 1962 utonuly v řece Ohři (u bažantnice) 2 žákyně 9. třídy.

Školní rok 1962/63 byl zahájen v přírodním divadle. Ve Vršovicích, po uzavření zdejší jednotřídky pro malý počet žáků, byla zřízena expozitura černčické ZDŠ – – 3 páté třídy. Celkem měla pak škola 17 tříd s 530 žáky (2.,3. a 4. třída byla v Oboře, I. třída a celý II. stupeň v Černčicích).

Ve školním roce 1963/64 měla škola 16 tříd a 1 oddělení školní družiny (20 učitelů, 1 vychovatelka a 1 stálá skupinová vedoucí PO). Odvolán byl dlouholetý ředitel Josef Mžourek, s pocitem křivdy odešel nedlouho před důchodem.

Školní rok 1964/65 byl zahájen s novým vedením – ředitelem byl jmenován Václav Houška a jeho zástupcem Mojmír Holub. Škola měla 16 tříd. Zrušena byla jednotřídka v Blšanech – děti přešly do Černčic. Vymalovány byly obě budovy v Černčicích, v hlavní budově proběhla adaptace WC a položena nová parketová podlaha. Do budovy ve Vršovicích a Oboře byl zaveden vodovod a byla také provedena generální oprava hromosvodů.

Ve školním roce 1965/66 docházelo do 17 tříd celkem 500 žáků. Zrušena byla škola v Orasicích, takže žáci z Počedělic a Orasic začali docházet do Černčic již od I. ročníku. Inventář školy v Orasicích byl převeden do Černčic. Vyučování bylo organizováno následovně: v hlavní budově 7.B, 8.A,B,C a 9.A,B,C; v dolejší budově 1. třída, 6.A,B a 7.A; v Oboře 2.,3. a 4. třída a ve Vršovicích 3 páté třídy. 3 žáci I. stupně byli hodnoceni II. stupněm z chování a v případě starších žáků bylo II. stupněm z chování hodnoceno 21 žáků a 1 žák III. stupněm z chování. Během hlavních prázdnin byly školní budovy vymalovány, ve školní jídelně byla položena nová dlažba a školní pozemek byl oplocen a opatřen vraty.

Ve školním roce 1966/67 docházelo do školy 456 žáků (158 do 6 tříd I. stupně a 298 do 11 tříd II. stupně). Novinkou bylo zavedení volných sudých sobot. Od ledna 1967 bylo otevřeno další oddělení ŠD pro dojíždějící žáky. V hlavní budově byla vybudována kotelna a dokončeno ústřední topení. V květnu se započalo s přístavbou školní budovy . V červnu tragicky zahynula žákyně 1. ročníku Alena Jeníková – vlastní neopatrností byla sražena vojenským autem u autobusové zastávky v Oboře.

Do 17 tříd docházelo ve školním roce 1967/68 celkem 439 žáků.

Školní rok 1968/69 byl velmi poznamenán tehdejšími společenskými událostmi, na které reagoval učitelský sbor odesláním rezoluce ústředním orgánům, ve které bylo vyjádřeno nesouhlasné stanovisko s obsazením republiky cizími vojsky. Do 17 tříd docházelo celkem 434 žáků.

Ve školním roce 1969/70 měla škola 15 tříd a počet žáků byl 379. Ve II. pololetí byla k užívání předána zmiňovaná přístavba hlavní školní budovy – ŠJ a kuchyně v přízemí, v I. poschodí pak jedna třída, ředitelna, kancelář ZŘŠ a sborovna.

Politické změny znamenaly pro školní rok 1970/71 výrazné změny – okupace republiky byla „přehodnocena“ na internacionální pomoc vojsk Varšavské smlouvy a dosavadní vedení školy bylo odvoláno. Novým ředitelem školy byl jmenován Josef Houda, dosavadní ředitel ZDŠ v Lenešicích a jeho zástupcem Václav Konopásek. Vyučovalo se nadále ve 4 budovách – 1.,2. a 3. třídy v Oboře; 4. a 5. třída ve Vršovicích; 6.A,B a 2 oddělení ŠD byly umístěny v již nevyhovující spodní budově a v hlavní budově 7.A,B, 8.A,B a 9.A,B,C. Po dvouleté odmlce byla obnovena činnost PO – vedoucí V. Skřivánková. Ve školní jídelně se stravovalo v průměru 150 žáků a téměř celý učitelský sbor. Z celkového počtu 354 žáků prospělo s vyznamenáním 51 a neprospělo 11.

Počty žáků a důležitější události v dalších letech:
1971/72 – 322
1972/73 – 305
1973/74 – 313
1974/75 – 305 (od pololetí se stala ředitelkou školy Jiřina Hinková)
1975/76 – 315
– ředitelka školy Jiřina Hinková, zástupkyně Marie Hájková;
– byla uzavřena budova školy ve Vršovicích
– na jaře 1976 byla obec Černčice a Obora přičleněny k městu Louny, čímž přešla škola do správy MěNV Louny
1976/77 – 316
1977/78 – 328 (zástupkyní ředitelky školy se stala Marie Wagnerová)
1978/79 – 346 (po opravě byl znovu zahájen provoz ve škole ve Vršovicích a byla zrušena jednotřídka v Chožově)
1979/80 – 375 – byl ukončen provoz školy v Oboře
– 80 žáků školy onemocnělo infekční žloutenkou
1980/81 – 362 (byla zrušena škola ve Slavětíně)
1981/82 – 396 (byla zrušena škola ve Veltěžích, které se staly součástí města Louny)
1982/83 – 445 – ředitelem školy se stal Jiří Rusý a jeho zástupcem Josef Šilhánek;
– byla zahájena stavba nové školní budovy ve Fügnerově ulici
– výuka probíhala ve 3 budovách – žáci dojížděli z 15 obcí, od 5. tř. nově také žáci z Koštic

V nové školní budově (14-ti třídní) – Fügnerova 424, byl zahájen provoz ve školním roce 1986/87 (zároveň byl ukončen provoz všech ostatních budov). Do školy docházelo 476 žáků a v nové školní jídelně se stravovalo 450 strávníků. Vytápění budov ústředním topením zajišťovala vlastní uhelná kotelna. Při škole byla postavena vlastní ČOV (čistička odpadních vod). Počáteční všeobecné nadšení brzy opadlo, když se ukázalo jak nekvalitní práci stavební firma PS Most odvedla – viz dále.

V následujícím školním roce – 1987/88, byl zaznamenán nejvyšší počet žáků v  historii vůbec – 482. Ředitelkou školy se stala Ludmila Panáčková, zástupkyní Růžena Vildová.

Ve školním roce 1988/89 docházelo do nové školy 476 žáků. Byla vybudována a otevřena školní knihovna.

1989/90 – 467 žáků. Ředitelkou byla jmenována Anna Vojtěchová. Byly organizovány 14-ti denní výjezdy do ŠvP (školy v přírodě). Byl změněn název republiky na Česká a Slovenská Federativní republika. Prezidentem byl zvolen Václav Havel (bývalý disident).

1990/91 – 422 žáků. Z konkurzního řízení vzešel nový ředitel školy – Jiří Richter, zástupkyní zůstala Růžena Vildová. Začátky vyučování byly stanoveny na 7:50 hod. Bývalý OŠ ONV(Odbor školství ONV) se transformoval na RŠMT (Referát školství, mládeže a tělovýchovy) a posléze na ŠÚ (Školský úřad) Louny. Na půdě školy byla vyloučena činnost politických stran. Bylo zrušeno oslovení soudruhu učiteli, soudružko učitelko a žáci opět začali učitele oslovovat pane učiteli, paní učitelko. Byl obnoven přerušený provoz ve školní zubní ordinaci. Žáci, jejichž rodiče měli zájem, se mohli znovu přihlásit k výuce náboženství. Byla zrušena výuka Bv (Branné výchovy) a zahájena výuka cizích jazyků – Aj a Nj. Pokračovaly výjezdy do ŠvP. V lednu 1991 byla legislativně zrušena činnost SRPŠ ve škole, s následnou možností registrace nové rodičovské organizace, k čemuž na zdejší škole nedošlo. Ještě v lednu 1991 školu znovu převzal od města Louny OÚ Černčice (starostou se stal Jaroslav Čása). V květnu 1991 došlo k vloupání do školní budovy, s odcizením školního trezoru z ředitelny – škoda 17 000 Kč. V červnu 1991 bylo započato, po opakovaně neúspěšných jednáních s PS Most, s výměnou keramické dlažby za lina. Byl to výsledek nekvalitně provedené práce tohoto stavebního podniku – v kombinaci s nevhodně zvoleným místem pro stavbu školy (působení agresivních podzemní vod, s nutností jejich odčerpávání vlastní čerpací stanicí), což se velmi brzy projevilo pukáním stěn, stropů a hlavně odpadáváním keramické dlažby.

1991/92 – 392 žáků. Začátek vyučování byl posunut na 7:45 hod. Došlo k návratu k povinné osmileté školní docházce. Vztah rodičů ke školnímu dění byl značně chladný. Z vlastní iniciativy pouhých 3 rodičů, přesto došlo k zaregistrování KRPŠ (Klub rodičů a přátel školy), jakožto samostatného právního subjektu. Byla dokončena výměna keramických dlažeb za lina a přeložena parketová podlaha v tělocvičně. Po návštěvě z Holandska (město Barendrecht), v říjnu 1991, navázali žáci 6. tříd písemný styk se svými protějšky v Holandsku. Do školy byla zakoupen první počítač a pořízena kopírka. V červnu 1992 došlo k dalšímu vloupání do školní budovy, se škodou za 10 000 Kč. Novým starostou se stal František Fišer.

1992/93 – 372 žáků. Činnost KRPŠ se omezovala na pouhé vybírání dobrovolného příspěvku, který pak sloužil jako příspěvek na výjezdy do ŠvP a na nákup knižních odměn pro žáky. Zanikla ČSR – vznikla samostatná Česká republika. V říjnu 1992 navštívilo 10 žáků 7. tříd své protějšky v holandském Barendrechtu. Návštěva dětí z Holandska se pak uskutečnila v Lounech začátkem března 1993. Silné mrazy způsobily havárii a odstavení ČOV. Znovu došlo ke vloupání, tentokráte do ŠJ – škoda za 5 000 Kč.

1993/94 – 356 žáků (z 18 obcí). Během hlavních prázdnin byla ze staré budovy přestěhována MŠ a v srpnu zahájen její provoz v části budovy ZŠ, kterou uvolnila ŠD – kapacita 50 dětí předškolního věku. V březnu 1994 navštívili Černčice a Louny opět děti z Holandska. V květnu 1994 pak navštívili Holandsko 3 učitelé a 14 žáků. Obec Černčice zadala k vypracování projekt plynofikace školy. Do školní budovy bylo instalováno bezpečnostně-signalizační zařízení s napojením na Policii.

1994/95 – 330 žáků. K 1. lednu 1995 získala škola právní subjektivitu a došlo k integraci ZŠ a MŠ. Škola tak dostala název: ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA ČERNČICE. Škola měla tedy 14 tříd ZŠ, 3 oddělení ŠD a 2 třídy MŠ. Byla ukončena činnost KRPŠ – zbylé peníze byly převedeny do školní knihovny na nákup knih. Opakovaně došlo k anonymním telefonátům, které upozorňovaly na uložení výbušniny ve škole. Ve všech případech šlo o plané poplachy – usvědčen byl žák 3. třídy a následně žáci 7. třídy.

1995/96 – 315 žáků. V říjnu 1995 byla dokončena plynofikace školy – 2 kotle na plyn byly umístěny v popelovém bunkru bývalé uhelné kotelny. V prosinci se škole nevyhnula chřipková epidemie. Byla opravena střecha a zateplena tělocvična školy.

1996/97 – 346 žáků (16 tříd ZŠ, 2 třídy MŠ a 3 oddělení ŠD). 5. ročník byl součástí I. stupně, povinná školní docházka byla devítiletá. V říjnu 1996 se ve škole vyskytla hepatitida A, se zákazem mimoškolních aktivit žáků rozhodnutím OHES Louny. V únoru 1997byly vyhlášeny chřipkové prázdniny. Rodiče žáka ze třídy IX. B podali trestní oznámení na vyučujícího Tv pro údajné trýznění a neposkytnutí pomoci žákovi při hodině tělesné výchovy.

1997/98 – 336 žáků. V lednu 1998 zanikla na škole odborová organizace (ČMOS). Trestní oznámení rodičů na vyučujícího Tv bylo, po značné medializaci (Český rozhlas, televize Prima atp.) zamítnuto a případ byl spravedlivě uzavřen – ve prospěch školy.

1998/99 – 321 žáků. Byla zřízena počítačová učebna. V učebnovém pavilonu byly instalovány meziskelní žaluzie a byla opravena střecha nad ŠJ. Starostou Černčic byl zvolen Jan Ogieglo.

1999/2000 – 331 žáků ZŠ ze 17 obcí a 50 dětí MŠ z 9 obcí.

2000/2001 – 317 žáků. Vzhledem k nedostatkům v distribuci byl ukončen odběr dotovaného mléka. Před školou byly dokončeny úpravy pozemku – – vysázeny okrasné dřeviny a keře. V areálu školního hřiště byl vybudován kvalitní tenisový kurt. Všichni zaměstnanci školy přešli na bezhotovostní vyplácení mzdy.

2001/2002 – 324 žáků. Od února 2002 byl ukončen provoz zubní ordinace. Hlavní vchod byl v konkrétním čase zajištěn – vstup do školní budovy byl tak dále možný jen po zazvonění na některý ze zvonků. 4. 2. 2002 byla z vlastní neopatrnosti sražena v blízkosti přechodu pro chodce žákyně III.B – naštěstí se po několikatýdenním léčení mohla vrátit zpět do školy. Instalování zpomalovacích pruhů povoleno nebylo.

2002/2003 – 322 žáků. Od ledna 2003 byl obnoven provoz zubní ordinace – – v pronájmu MUDr. Z. Skála. V únoru došlo ve školní budově k napadení ředitele školy matkou a staršími sourozenci žáka VI. třídy. Řešeno Policií ČR bez zjevného výsledku (bez vyrozumění školy).

2003/2004 – 320 žáků z 19 obcí. Ve školní jídelně bylo uskutečněno přeinstalování a zprovoznění vzduchotechniky a v souladu s hygienickými požadavky příslušné vyhlášky byla zajištěna teplá voda v umývárnách u WC a před ŠJ. Došlo ke zrušení skladu CO – veškerý inventář převzal HZS Žatec.

2004/2005 – 270 žáků ZŠ ze 17 obcí a 50 dětí MŠ z 10 obcí. K 1. 1. 2005 byl ukončen provoz soukromé zubní ordinace a zařízení bylo odprodáno. Byla dokončena výměna nastavitelného školního nábytku (židle a lavice). Proveden byl energetický audit školních budov, se zjištěním, že 5 ze šesti součástí školních budov nevyhovuje požadavku hospodárné spotřeby energie. Do prostor bývalé zubní ordinace se přestěhovala a provoz zahájila obecní knihovna. Během hlavních prázdnin byla opravena střecha pavilonu centrálních funkcí.

Na začátku školního roku 2005/2006 začalo ZŠ navštěvovat 269 žáků z celkem 20 obcí a do MŠ začalo docházet celkem 50 dětí předškolního věku z celkem 14 obcí. Vznikla a svoji činnost zahájila 6-ti členná Rada školy.

Ve školním roce 2006/2007 docházelo do ZŠ nejvíce 267 žáků z 24 obcí a do MŠ 65 dětí z 9 obcí. Po nezbytných úpravách a všech zákonných náležitostech byla zvýšena kapacita MŠ (z 50 na 65 dětí) a kapacita ŠD (ze 75 na 90 žáků I. stupně ZŠ).

Školní rok 2007/2008 znamenal zahájení výuky dle vlastního školního vzdělávacího programu „Mluvíme spolu – chceme si rozumět“ (dle příslušné legislativy zatím v I. a VI. ročníku). Do ZŠ docházelo či dojíždělo nejvíce 255 žáků z 24 obcí a do MŠ 65 dětí z 11 obcí.

2008/2009 – do MŠ docházelo nejvíce 65 dětí (kapacita MŠ) z 12 obcí a ZŠ navštěvovalo nejvíce 229 žáků (10 tříd) z celkem 22 obcí podle místa trvalého bydliště.

– v prostorách bývalé soukromé zubní ordinace (zrušena pro nezájem veřejnosti k 1. 1. 2005) byla otevřena veřejná knihovna obce Černčice (každý čtvrtek 13:00 – 16:00)

– k 1. 9. 2008 byla dokončena rekonstrukce šaten – výměna za uzamykatelné skříňky pro každého žáka, včetně položení nových lin a vymalování

– v polovině února 2009 došlo k vloupání do ZŠ – rozbití 8 oken v přízemí, odcizení DVD přehrávače a videorekordéru (škoda 7 500 Kč) šetření Policie ČR bylo neúspěšné a odloženo k 20. 3. 2009

– ve veřejné zakázce „Rekonstrukce fasád ZŠ a MŠ“ si vedla nejlépe vítězná firma HERKUL, spol. s r.o. Most – první pracovní schůzka byla uskutečněna ve škole dne 16. 12. 2008 a následně byla zahájena první etapa výměny starých oken za plastové

– ke zvýšení bezpečnosti přechodu (hlavní přístup do ZŠ – komunikace II. třídy ve směru na Peruc) byla z iniciativivy OÚ Černčice instalovaná světelná signalizace (z každé strany jedno oranžové světlo LED se stálým přívodem proudu) a během roku bylo pak navíc instalováno přímé osvětlení vlastního přechodu pro chodce

2009/2010 – do MŠ docházelo nejvíce 70 (nová kapacita MŠ) dětí z 10 obcí a do 9 tříd ZŠ nejvíce 225 žáků z celkem 23 obcí

– s účinností od 1. 11. 2009 byla zřizovatelem vydána nová zřizovací listina

– v listopadu 2009 byly v učebně počítačů všechny staré monitory nahrazeny LCD monitor

– byla dokončena realizace projektu„Rekonstrukce fasád ZŠ a MŠ v Černčicích“ (spolufinancováno EU a SFŽP ČR – uznatelné náklady činily 15 091 135 Kč) — zajistila firma Herkul a.s. Most. s budoucí garancí snížení emisí CO2 a roční úsporou energie nejméně 1 600 GJ; slavnostní „otevření“ školy proběhlo 5. 8. 2010

2010/2011 – maximální počet dětí v MŠ byl 70 (13 obcí) a v ZŠ to bylo nejvíce 214 žáků v 10 třídách (20 obcí)

– ve dnech 24. 6. a 25. 6. 2011 se uskutečnily oslavy 100 let školství v Černčicích (Akademie dětí MŠ a žáků ZŠ v sokolovně, den otevřených dveří, s doprovodným programem a setkání bývalých zaměstnanců školy – náklady na přípravu oslav, včetně tisku 500 ks Almanachu, činily celkem 89 317 Kč

– v souladu s platnou legislativou, došlo ve II. pololetí na všech WC k náhradě klasického mýdla za závěsné zásobníky s tekutou substancí

– bylo ukončeno zajišťování občerstvení třemi automaty v přízemí ZŠ firmou Eurobal (PET lahve, bagety, tyčinky) a novým nájemcem se stal Ing. Marek Popelář z Prahy

– žádost ZŠ o poskytnutí finanční dotace v rámci projektu „EU peníze školám“ byla, po vyřešení některých formálních problémů, úspěšně vyřízena – výše dotace (neinvestiční výdaje) činily celkem 1 212 816 Kč

2011/2012 – do MŠ docházelo nejvíce 70 dětí z 10 obcí a do 10 tříd ZŠ docházelo nejvíce 215 žáků, včetně 5 žáků, kteří dle potvrzení Policie ČR docházejí do škol ve Velké Británii

– ve všech ročnících I. i II. stupně probíhalo vyučování podle vlastního ŠVP ( „Mluvíme spolu – chceme si rozumět“)

– byla zrušena povinnost škol zpracovávat „vlastní hodnocení školy“ a byla zrušena povinnost vydávat výstupní hodnocení školy vycházejícím žákům

– připojení na internet a servisní služby, včetně poskytnutí vlastní domény (www.zscerncice.cz) – zajišťováno bývalou firmou LOSAN,  od 1. 10. 2011 dodavatel přejmenován na Internethome, s.r.o

– od 1. 11. 2011 byla společnost SV-AGENCY (zajištění ostrahy objektů ZŠ a MŠ – připojen na pult centralizované ochrany) přejmenována na JABLOTRON SECURITY a.s.

– v souladu s platnou legislativou (požadavkem KHES Ústeckého kraje) byly vyměněny židle v učebně PC za vhodnější (nastavitelné a otočné)

– KHS Ústeckého kraje zajistil dne 10. 4. 2012 (7:00 – 15:00) cílený zdravotní dozor zaměřený na hodnocení kontaminace vnitřního prostředí ZŠ a MŠ minerálními a azbestovými vlákny měřením bylo zjištěno, že koncentrace minerálních a azbestových vláken je nižší než jsou zákonné hygienické limity a žádná opatření tak nejsou potřebná

2012/2013 – do MŠ bylo přihlášeno nejvíce 70 dětí z 12 obcí, do 10 tříd ZŠ docházelo nejvíce 231 žáků ze 17 obcí

– Ke dni 22. 3. 2013 byl ukončen projekt „EU peníze školám“ (realizace zahájena k 1. 9. 2011 a celková dotace z MŠMT ČR činila 1 212 816 Kč); čerpání finančních prostředků bylo podmíněno tvorbou tzv. DUM (digitální učební materiály); do projektu se zapojilo 15 učitelů I. i II. stupně ZŠ a z přidělených prostředků škola pořídila: 15 notebooků, novou učebnu PC – 1 ks server se záložním zdrojem, 18 stanovišť PC, 9 žákovských stolů + 1 stůl učitelský, barevnou tiskárnu, 2 interaktivní tabule s projektory, 1 přenosný projektor s promítacím plátnem a digitální fotoaparát, přičemž se projekt podařilo realizovat s předstihem – oficiální ukončení bylo stanoveno k datu 28. 2. 2014 (schválení závěrečné monitorovací zprávy projektu „EU peníze školám“ bylo MŠMT ČR potvrzeno k 24. 6. 2013

2013/2014 – do MŠ docházelo 70 dětí z 13 obcí a do 11 tříd ZŠ 235 žáků ze 17 obcí

– v červnu 2014 se škola přihlásila k registraci do Asociace školních sportovních klubů ČR

– k 1. 4. 2014 byl ukončen sběr starého papíru (každoročně organizován školou), vzhledem k opakovanému odevzdávání netříděného odpadu ze strany veřejnosti – např. plasty a jiné materiály mezi starým papírem

– k 30. 6. 2014 byla zprovozněna datové schránka školy (ID datové schránky: bnkjss4)

2014/2015 – nejvyšší počet dětí v MŠ byl 68 (14 obcí) a v ZŠ to bylo 246 žáků v 11 třídách (17 obcí)

– odvoz odpadů byl zajišťován firmou Marius Pedersen a.s.. → 1 kontejner 1 100 litrů,  ŠJ má navíc k dispozici 4 popelnice, 1kontejner 1 100 litrů na papír, 1 kontejner na sklo, 2 kontejnery na PET lahve (u šaten a u tělocvičny), 2 kontejnery na plasty + 2 kontejnery na kovové obaly; v I. podlaží ZŠ je schránka na použité baterie a škola rovněž zajišťuje třídění, ukládání a odvoz biologického odpadu

– jednání ředitelství školy s odborem dopravy KÚ Ústeckého kraje o problematice změn v jízdních řádech autobusů k 1. 1. 2015 (negativně ovlivněno dojíždění žáků ve směrech Slavětín a Blšany) nebylo, přes argumentaci školy i několika rodičů žáků úspěšné a škola musela přistoupit ke konkrétním korekcím v ukončování odpoledního vyučování

– v květnu 2015 byla firmou M. Nipauer realizována „Oprava chodníku v areálu školy“ (od parkoviště) a v červnu 2015 zajistila firma Lounská stavební s.r.o „Vybudování oplocení a terénní úpravy u bývalé ČOV“